SVATÁ MUČEDNICE KATEŘINA

Kateřina se narodila a žila v egyptské Alexandrii, tehdejším věhlasném centru vzdělanosti. Studovala řeckou filosofii, medicínu, rétoriku a logiku. Když římský císař, pravděpodobně Maximinus Daia (Gaius Galerius Valerius Maximinus), pořádal v Alexandrii velikou pohanskou slavnost a nařídil všem, aby obětovali modlám, Kateřina směle předstoupila před panovníka a veřejně mu vyčetla, že se klaní pouhým modlám. Císař povolal pohanské učence, aby se pokusili přivést Kateřinu k odpadu od Krista. To se jim však nepodařilo a ona je svými argumenty porazila. Kateřina byla poté mučena. Císař ji chtěl dát popravit pomocí jakéhosi stroje složeného z několika kol posetých bodáky. Tak měla být Kateřina roztrhána. Stroj se však rozbil a zabil mnoho přihlížejících pohanů. Kateřina zůstala nezraněna. Bezradný panovník ji dal tedy setnout hlavu.

Poté, co na svaté hoře Sinaj (dnes na území Egypta) dal v 6. století římský císař Justinián postavit monastýr, dostali dva tamní mniši pokyn od Boha (stalo se tak nejspíš v 9. nebo 10. století), aby šli na nedaleký horský vrcholek (dnes je tam kaple). Nalezli tam ostatky, o kterých jim bylo zjeveno, že náleží alexandrijské mučednici sv. Kateřině a že byly na Sinaj přeneseny anděly.

V současnosti se z ostatků sv. Kateřiny zachovaly fragment její lebky a levá paže a jsou uloženy v hlavním chrámu monastýru Proměnění Páně. V pravoslavném monastýru sv. Sávy v egyptské Alexandrii, v jeho hlavním chrámu (a zároveň katedrále), se uchovává mramorový sloupek, na němž byla sv. Kateřina dle tradice sťata. Sloup prokazatelně pochází z přelomu 3. a 4. století.

Několik úlomků kostí sv. Kateřiny získal pro České království král a císař Karel IV. Jsou dodnes součástí tzv. Svatovítského pokladu, který je uložen v katolické katedrále sv. Víta na Pražském hradě. Jeden úlomek je vložen do korunovačního ostatkového kříže Českého království. Další úlomky jsou uloženy v tzv. věžovém relikviáři sv. Kateřiny. Má tvar štíhlé, bohatě zdobené gotické věže (tzv. fiály) z pozlaceného stříbra, která je osázena drahokamy. Ve střední části věže je průhledný křišťálový válec, skrze který je možno vidět ony čtyři drobné fragmenty kostí svaté Kateřiny. Když pak na Novém Městě Karel IV. zakládal onen klášter a chrám sv. Kateřiny, nechal mu postavit naprosto stejnou dominantu – štíhlou, osmibokou gotickou věž (tzv. pražský minaret). Architektura chrámu i tvar zlatnického relikviáře tak měly vyjadřovat jeden a týž duchovní symbol.