O našem chrámu

Chrám sv. Kateřiny Alexandrijské v Praze

Chrám sv. Kateřiny alexandrijské v Praze založil v gotickém slohu český král a císař tzv. Svaté říše římské Karel IV. roku 1355 jako součást kláštera řádu mnišek svatého Augustina (Ordo Monialium Sancti Augustini - OSA). 

Karel IV. tak učinil na základě svého vítězství v bitvě u severoitalské pevnosti  San Felice sul Panaro roku 1332. Tehdy teprve šestnáctiletý kralevic málem zahynul a konečné vítězství přičítal zásahu sv. Kateřiny, která měla toho dne svátek (25. listopadu; na Východě připadá tento svátek na 24. listopad). 

V urbanisticko-mystickém konceptu tzv. kříže pražských kostelů, který Karel IV. vtiskl do podoby tehdy budovaného Nového Města pražského, měl chrám sv Kateřiny výsadní postavení, neboť tvořil samotný vrchol pomyslného kříže.

Současná podoba chrámu pochází z barokní přestavby v letech 1737 až 1741 pod vedením  geniálního architekta Kiliána Ignáce Dientzenhofera. Chrám je považován za jedno z nejkrásnějších děl pražského vrcholného a pozdního baroka. Vnitřek kostela vyniká nádhernými barokními nástropními freskami, obklopenými bohatou štukaturou od Bernarda Spinettiho. Fresky, představující výjevy ze života sv. Kateřiny, sv. Augustina a sv. Mikuláše Tolentinského, zhotovil významný malíř Václav Vavřinec Reiner. Ústřední freska zachycuje učenou disputaci sv. Kateřiny s pohanskými mudrci. Soubor soch Františka Ignáce Weisse zdobí oltáře, kazatelnu, varhany i vlastní architekturu.

Chrám sv. Kateřiny Alexandrijské je dnes obklopen areálem Všeobecné fakultní nemocnice.